UMĚLCI | Korbinian Huber, Duggendorf

Korbinian Huber

Korbinian Huber, narozený roku 1965 ve Freisingu, se nejprve vyučil kameníkem a poté studoval od roku 1990 do roku 1966 na Akademii výtvarných umění v Norimberku sochařství. Roku 1993 obdržel Uměleckou cenu kraje Freising. Účastní se různých uměleckých sympózií v Německu i v zahraničí. Korbinian Huber žije a pracuje jako volně tvořící umělec v Duggendorfu.

 

 

Dřevěné sochy Korbiniana Hubera jsou pojaty čtyřdimenzionálně. Sochař svými díly popírá schéma ustrnulé figurálnosti a vytváří svůj vlastní, fantazií prodchnutý, poetický všednodenní svět. S ironickým odstupem a usměvavým pohledem dokáže tento umělec naplno zachytit život. Jeho nekonvenční, zčásti filigránské, zčásti hrubé sochy svědčí o vášnivém, velice vynalézavém a vždy profesionálním přístupu ke dřevu jako materiálu.
Pro Wunsiedel vytvořil instalaci, která otevírá „hluboké pohledy“ do wunsiedelského rekreačního areálu Eisweiher. Vodní hladina – ať už na stojaté vodě nebo také na moři – je přírodně daná geometrická rovina, prazákladní idea dvojí dimenze. Zpochybnit dnes pro jednou tuto bezvýhradnou plochu, jež bývala odjakživa užívána jako základ veškerých stavebních plánů – jak lákavá hra.

Duha na zahájení Wunsiedelských vodních her

Na zahájení Wunsiedelských vodních her jsme stáli za slunečního svitu v hustém dešti …

Bild: Alexander Stöhr

Dvojitá duha zářila více než dvě hodiny nad naším malým ale dobrým městem.

Foto: Nine Riedel

A jakmile zapadlo slunce, přestalo i pršet …

Bild: Christine Wunsiedler

Srdečně děkujeme všem, kteří umožnili realizaci tohoto večera!

A srdečný dík Alexandru Stöhrovi, Nine Ridel, Chritsine Wunsiedler a Ulrike Schelter-Baudach za snímky duhy!

Bild: Ulrike Schelter-Baudach

 

UMĚLCI | Feng Lu, Berlín

Feng Lu

 

Feng Lu se narodil roku 1979 v Harbinu v Čínské lidové republice. V letech 1995 – 2007 studoval vizuální umění v Harbinu (Čína), v Berlíně, Mohuči a v Halle. Své studium na Univerzitě umění v Berlíně ukončil s mimořádným úspěchem. Feng Lu žije a tvoří v Berlíně.

 

 

Posuny kontextu, metamorfózy, přenosy významu – to jsou obory, v nichž Feng Lu vyniká. Nevynechává při tom takřka žádné společenské téma a jeho hořce tvrdá ironie nastavuje křivé zrcadlo lidskému konání. Feng Lu nevytváří žádné narace, nýbrž propojuje fragmenty situací, vzpomínek a událostí, jež hýbou světem, do kritického pohledu na společnost i člověka.

Vtipné a pestré, prohrané a frivolní, takové vycházejí jeho práce v podobě řemeslně perfekcionistických figurálních plastik. Sahá při tom k nejrůznorodějším motivům a obrazům, které však nepoužívá abstraktně, nýbrž jimi převážně svádí k vícerým možnostem výkladu. To, co si navzájem protiřečí, je zkombinováno v samozřejmě působící jednotu, jež otřásá zákony přírodních věd, když umělec převrací dimenze či klonuje pozoruhodné bytosti.

Feng Lu je jak malíř, tak sochař a ve svých plastikách, jež tvoří z hlíny a epoxidové pryskyřice, obě disciplíny geniálním způsobem propojuje.

UMĚLCI | Matthias Berthold, Hamburg

Matthias Berthold

 

Matthias Berthold, narozen roku 1964 v Lübecku, studoval etnologii a ilustraci v Hamburku. Jako umělec tvoří od roku 1992, v roce 1996 získal Cenu s. r. o.  Robert Bosch a jako hostující umělec pobýval mimo jiné v Irsku a na Islandu. Od roku 2005 se intenzivně zaměřuje na uměleckou činnost ve veřejném prostoru. Od roku 2007 spolupracuje s Andreasem Schönem na participačních uměleckých projektech.

 

Ve svých uměleckých projektech a akcích umělec vyjadřuje své sociálně kritické cítění. Důraz při tom klade na skutečnost, že soudobé a moderní umění sociální propasti uzavírá, místo aby je dále prohlubovalo.

Cíleně podporuje vznik pozitivních vazeb – mezi lidmi, skupinami, místy a uměním. Tím, že je Bertholdovo umění pro všechny lidi přítomno stejně a působí na ně, může naplňovat konkrétní sociální úlohy.

Životnost a proměnlivost, to jsou aspekty jeho uměleckých děl, která tak propůjčují místům lidskou dimenzi. Od umělcových nápovědí, takových, jaké vytvořil též pro Wunsiedelské vodní hry, se divák, přinejmenším ve svých myšlenkách, odpoutá jen stěží.

UMĚLCI | Helga Lang, Hamburg

Helga Lang

Helga Lang se narodila v roce 1961 v Brémách, mezi lety 1983 a 1988 studovala na Vysoké škole tvůrčího umění a hudby v Brémách, své studium zde uzavřela diplomem v oboru Volné umění, malba, grafika a film. V letech 2003 až 2013 byla docentkou na Akademii módy a designu v Hamburku.

Helga Lang žije a pracuje jako volně tvořící umělkyně v Hamburku. Svá díla vystavuje samostatně i společně s dalšími umělci.

Již řadu let se umělkyně zabývá tématem vody v malbě, fotografii a prostorové instalaci. Její obrazy jsou ovlivněny strukturou vody, jednou poklidné a plynoucí, jindy pěnící a zurčící. Povrch vody umělkyně dokáže zachytit pomocí speciální techniky.

Při svém pátrání po modré Helga Lang stále znovu objevuje nové barevné nuance. Pomocí částečného nanášení laku ztvárňuje strukturu vody – vytváří se zrcadlení. Její obrazy mění svou podobu v závislosti na změnách osvětlení, stejně jako voda, jež dosahuje pokaždé jiné barevnosti podle toho, jak na ni dopadá světlo a jaké barvy ji obklopují.

UMĚLCI | Albrecht Fersch, Berlín

Albrecht Fersch

 

Albrecht Fersch, se narodil roku 1970 ve Schweinfurtu v Dolních Francích, studoval od roku 1993 do roku 1995 na Akademii umění v Mnichově. V letech 2005 – 2006 absolvoval vzdělávací program „Esenciální divadlo“ v Berlíně. Žije v Berlíně a pracuje jako umělecký terapeut a volně tvořící umělec.

Vedle řady stipendií získal Albert Fersch v roce 2014 Uměleckou cenu Východního Sauerlandu.

Albert Fersch, Berlíňan, který se zabývá performancemi a akčním a instalačním uměním, neustále přeskakuje sem a tam mezi hranicemi jednotlivých disciplín a čas od času si také rád zařádí za pomoci lyriky či hudby. To, co tvrdil ještě včera, může být dalšího rána přesně obráceně; vždyť krása vzniká z rizika. To, co máme k dispozici odedávna, získává novou definici, nalezené se často používá se stejnou samozřejmostí jako to, umělec vytvořil vlastnoručně. Většina jeho děl přitom existuje pouze po přechodnou dobu a zachována zůstává toliko jejich dokumentace.

Jeho uměleckým univerzem je veliký archív, v jehož středu bez ustání kypí pramen skurilních nápadů, které se zpěněné řítí stále dál. Navzdory tomu, jak často umělec mění svůj háv, se stále znovu vynořují rozpoznatelné motivy jako propojení sítí, vazby, zahušťování, odchylky identity, chaos a řád. Vytvářejí se vztahy nebo se na ně upozorňuje, souvislosti se ilustrují, v encyklopedicky spřádané pavučině je zachycena tkanina světa, seřazena nikoli abecedně, nýbrž dle libosti – tak zní umělcův objasněný záměr.